Když Osud Nepřeje

3. dubna 2011 v 17:47 | Janii |  My Story
Takže,můj první vymyšlený příběh je zde.Není ani moc dlouhý ani krátký.Tak jestly chcete,pusťe se do čtení :)

Zkuste se někdy podívat okolo sebe,poznáte to,čeho jste si nikdy nevšimly,např. krása přírody,nebo ty kouzla okolo vás.Když já se podívám okolo sebe,vidím ty '''muchlující'' se páry,zpívající ptáky a prostě svět v mé fantazii.Těm '''muchlujícím'' párům vlastně závidím.Nikdy jsem to nezažila a ani nezažiju,protože si žiju ve svém světě fantazie o který nikdo nestojí.Navíc,se sama sobě nelíbím a lidi mě moc nemají rádi.Stačí mi papír tužka,to jsou mí nejlepší kamarádi.Aby jste měli menší přehled která '''zrůda'' vypráví,tak vám řeknu něco o sobě.Jmenuju se Anita,je mi 15 let,vzhledem celkově se sebou spokojená nejsem,určité vady mě dohánějí k šílenství.Mám malou roční sestřičku Marcelku.Rodiče?Docela v pohodě,až na neustálé nadávání za to,že nemám kamarády.

Líbí se mi už dlouho jeden kluk,je mu 17,jmenuje se Jakub je hrozně roztomilej a docela oblíbenej.Jenže ten by o mě neopřel ani kolo.Toužím po něm už celé 2 roky.Pořád nic.Vlastně co doufám,když jsem s tím ani nepohla.Vždycky když se na mě otočí (to je tak 1 za týden) tak dělám že nic.Je to moje chyba,vím.On je vlastně takovej docela frajer,má blond vlasy,vysokej,docela hubenej a má pronikavé,krásné modré oči.
Slyšela jsem bzučet budík,bylo ráno.Byl víkend a já jako vždycky zalezlá doma.Tentokrát jsem se rozhodla že bych se mohla zahrabat někam na konec světa,třeba vylézt na nějakou skalku a jen tak se dívat do prázdna třeba celej den.Když jsem šla takovou jednou kamenitou cestou směrem ke skalce,uviděla jsem HO!Ještě s partou kluků a holek.Hrály flašku,proč ne když je +25 stupňů.Chtěla jsem je nějak tajně obejít,abych mohla pokračovat,jenže malej zádrhel.Oni si mě všimly,ale já to netušila.Jeden z kluků mě zastavil a řekl hele podívej se!Já debil se otočila a on mi mezi tím jeho kamarád strefil jejich posledním mufinem.Celá od čokoládové polevy jsem rychle utíkala pryč celá mokrá od slz.Takhle je to vždycky.Kdy to už skončí.Rychle jsem běžela k řece abych si mohla umýt obličej od té čokolády,jenže v té rychlosti jsem do té řeky spadla.Nic horšího už se mi nemohlo stát.Vylezla jsem ven celá mokrá,aji s totálně promočeným oblečením.Neběžela jsem domů,ba naopak.Vyslíkla jsem se do spodního prádla a skočila od vody.doplavala jsem daleko od čokoládového místa.Nakonec jsem vylezla,šla domů místo útěchy jako. Zlatíčko kde jsi byla,proč jsi tak mokrá?Jsem dostala pořádný výprask.Další dny ve škole se mi všichni smály a já byla za úplného ubožáka.Stačilo mi,když jsem si otevírala skříňku,přiběhl Kuba a jakože omylem mi vylil na nový tričko colu.Ani jeden den bez nějakého posměchu nebo ztrapnění se mi nikdy nestal.Divím se,že se neřežu jak všechny ty emo holky,mám k tomu důvody,ale sebepoškozování mě neláká.Vrátila jsem se domů a mamka s taťkem se spolu dívaly na nějakej romantickej film,Marcelka si v klídku spinkala.Všichni byli tak spokojení.Jen já jsem nemohla být spokojená nikdy.Proč?Na tuhle otázku jsem hledala odpověď už celých 5 let.Doma není co dělat,šla jsem se projít do parku.Zase ty '''muchlující'' se páry,okolo sebe jen všechno růžoví.Ale já,ta černá tečka okolo růžového světa.Ale vtom se objevil Jakub.Stuhla jsem a dělala že ho nevidím.On šel ke mně blíž.Já jsem byla celá rozklepaná a nevěděla jak mám reagovat,jestli mám jít pryč,nebo stát,nebo mu říct ahoj.Šel a byl už u mě.Řekl mi ahoj,já mu pozdrav oplatila.Ale šel dál.Proč jsem doufala v to že se zastaví,jsem moc naivní.Ale v tom,se otočil a zakřičel na mě pojď za mnou!Šla jsem.Zastavil se u řeky a řekl,:,,Promiň za to,co se stalo včera.Byla to blbost,moc se ti omlouvám.Nechceš to vynahradit pizzou?''Vykoktala jsem se sebe,:,,Tak d-d-d-d-dobře.''Byl to strašně krásný den.Už jsem si myslela že za 5 let můžu už konečně být sťastná.Každý den jsme se vídali.Celý měsíc.Jeden den,mi řekl,že mě miluje a už chce být navždy se mnou.Já jsem to cítila úplně stejně.Začali jsme se líbat.Jeden den jsme se procházeli kolem mojí oblíbené skalky,sedli jsme si tam a pozorovaly co se děje okolo nás.Najednou mě položil na zem a řekl že mě miluje.Začal mě tam slíkat.Věděla jsem o co jde.Byla jsem připravená.Ale,obevili se tam všichni jeho kamarádi a kamarádky,s foťákama a fotily si mě.Začala jsem šíleně brečet a běžela někam kde mě nikdo neuvidí.Utíkala jsem dom,oblékla se a běžela do lékárny pro balíček žiletek.Sedla jsem si před jeho dům.Vzala žiletku.A začala se hluboce řezat do žil.Ještě v posledním okamžiku mého života.jsem mu chtěla vyznat svou lásku a jak mě šíleně znemožnil,podvedl a zlomil srdce.Svou krví jsem na zem napsala Nikdy nezapomenu ,jak jsi mi zlomil srdce a jednoduše zradil.Poslední mžitky v mích očích byli,auto sanitky,vyklepaný jakub a brečící rodiče.Pokoušely mě přivést k životu,ale moje hluboké rány a ta sposta krve co jsem ztratila.Už to nešlo.Cítila jsem se v klidu a šťastná,už nikdy žádná bolest.Všechno se mi po čase vyjasnilo.Jakub mě miloval,jen jeho kamarádi nemohly snést,že chodí se mnou.Ale nic nejde vrátit zpět.
Smrt je hezká,bezbolestná.Jen bez lásky a bez útěchy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Shun Shun | Web | 23. dubna 2011 v 19:26 | Reagovat

Nádou je velmi dobrý a pěkný.....:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama